Dubnové historické okénko patří dost možná nejstěžejnějšímu představiteli žánru, australskému uskupení Pendulum. Právě díky nim si cestu k drum & bassu zhruba v letech 2005-2010 našli mnozí fanoušci, Pendulum totiž přišli se svou osobitou fúzí elektroniky a živé hudby, a jejich vystoupení v té době připomínala spíš koncerty rockových hvězd než tehdy obvyklé DJ sety. Hardcore fanoušci žánru je za to nenáviděli, naopak ti, kteří do té doby holdovali hlavně rocku a metalu díky nim měli možnost přičichnout i k něčemu, co doposud neznali. Ať patříte do kteréhokoliv z těchto táborů, je potřeba říct, že při bližším zkoumání je diskografie Pendulum poměrně rozmanitá, především v raných letech své tvorby balancovali na hraně jump upu, trance’n’bassu až liquidu, později už byl jejich zvuk podřízen faktu, že většinu skladeb hráli naživo jako kapela. Pendulum také experimentovali s různými dalšími žánry, ať už s breakbeatem, dubstepem nebo drumstepem, který Rob Swire ve své době velmi prosazoval. Mají na kontě 3 významná alba – Hold Your Color, In Silico a Immersion. Během jejich tvůrčí pauzy od roku 2012 přišla EDM kapitola v podobě Knife Party. Na přelomu let 2020 a 2021 se pak Pendulum vrátili s novou hudbou a nezbývá než čekat, zda budou ve společné tvorbě pokračovat i v budoucnu 🤞
P.S. tentokrát bude výběr asi dost kontroverzní, a to jak pro skalní fanoušky, tak zapřísáhlé odpůrce, tak snad nás neukamenujete 🪨
pendulum – spiral
Začínáme jedním z nejstarších releasů téhle party vůbec, z dob, kdy ještě hlavně sedávali ve studiu a byli jen 3 – Rob Swire, Paul „El Hornet“ Harding a Gareth McGrillen. A zároveň tím prvním, kde se objevil jeden z poznávacích znaků jejich budoucí tvorby – Robovy proslulé vokály. Spiral je trance’n’bassová paráda a dost možná můj nejoblíbenější track od Pendulum vůbec. Vyšla začátkem roku 2004 na novozélandském labelu Uprising Records (ten provozovali Concord Dawn), má skvělé nostalgické intro, na dropu se však mění v naléhavou smršť (nebo spíš spirálu?) breaků, synthů a reece basy. Prostě všechno, co chcete od tracku, který se vám má zabydlet na dekády v hlavě 🌀
the prodigy – voodoo people (pendulum mix)
Jako sorry, ale bez tohohle tracku se asi žádný výběr toho nejlepšího od Pendulum neobejde. Jasně, všichni jsme to slyšeli už milionkrát, ještě milionkrát to uslyšíme, možná nám to už dávno leze krkem a možná nám to krkem nikdy nepoleze. Ale tenhle remix je nejen v rámci tvorby Pendulum, ale i žánru jako takového fakt ikonická záležitost. The Prodigy si za celou jejich kariéru dost pečlivě vybírali umělce, kterým dovolili remixovat jejich kultovní hity, a že jejich volba v roce 2005 padla právě na Pendulum, jejichž kariéra byla tehdy ještě v začátcích, lecos naznačuje. Výsledek je akční rave pecka s nezapomenutelnými synthy a silnými kytarovými riffy, ze které adrenalin stříká všude kolem. Legendární věc se vším všudy 🔥
pendulum – hold your colour
Vybrat z debutového alba Pendulum jen jeden track je tak trochu nadlidský úkol, a to už jsme několik parádních releasů, které mu předcházely, chtě nechtě museli odignorovat. Enyky benyky…padlo to na titulní track. Jasně, mohl tu být Slam, mohla tu být Tarantula, mohl tu být prakticky kterýkoliv další track. Ale s tímhle my vajbíme tak nějak nejvíc. Zas a znova ikonické vokály Roba Swira, wobblující basa, výrazná melodie a ostré kytarové riffy dělají z téhle pecky věc, kterou si vždycky rádi poslechneme a vrátí nás o dobrých 15 let zpátky 🥹
pendulum – midnight runner
Až potud to pro Pendulum bylo jakž takž dobrý, pak ale přišlo In Silico a na jejich konto se začali hanlivě vyjadřovat i dost významné postavy na scéně, jako třeba Goldie. No co, nelze se zavděčit všem. Pro mě bylo In Silico branou do světa drum & bassu, dodneška si pamatuju, jak jsem na MTV viděl videoklip na Propane Nightmares a okamžitě mě tahle hudba uchvátila. Po letech si ale místo toho volím půlnočního běžce. Zaprvé je to moje nejoblíbenější věc z jejich legendárního živáku v Brixton Academy, zadruhé je to jeden z mála tracků v rámci žánru, co by si zasloužil nálepku „progressive“. Během svých 7 minut trvání se totiž opravdu konstantně vyvíjí, od začátku pomalinku polehounku přidává plyn, jen aby skončil totálním odvazem a tím je pro mě naprosto fascinující 🤯
pendulum – witchcraft
A my se dostáváme k poslednímu plnohodnotnému albu, co Pendulum vydali v roce 2010 – Immersion. Ani tady není jednoduché vybrat jen jednu skladbu, spousta z vás by jistě sáhla po Watercolour, já zas chvíli koketoval s myšlenkami na moji oblíbenou Under The Waves nebo snově euforickou The Fountain se Stevenem Wilsonem (a to jsem bral v potaz jen opravdu drum & bassové tracky). Každopádně Witchcraft je takovou esencí jejich soudobé tvorby. Silné vokály, kryptický text, silné kytarové riffy a synthy (ano, už zase). Prostě koktejl, který, aspoň pro mě, pořád funguje, a nikdy mě neomrzí. Přesně u téhle pecky jsem si loni na Let It Rollu prakticky vyřval hlasivky a vůbec toho nelituju 🗣️
