A sakra, tady jdeme znovu… Po dlouhý době jsem se zase jednou dokopal k tomu, že napíšu nějaký delší článek na web. Z letargie mě letos mohlo vytrhnout už pár desítek releasů nebo několik solidních alb, je ale třeba si přiznat, že hype je real, a proto se to daří až novému albu „Evolve“, které dnes vydává Sub Focus. O tom, že v pořadí třetí sólové album Nick chystá, jsme se dozvěděli loni zhruba touhle dobou. Oficiálně to tedy oznámil letos v březnu, první vlaštovkou byl ale už singl vydaný 20. května 2022, „It’s Time“, na kterém spolupracoval Gene Farris. O rok a 6 singlů později, z nichž 3 vyšly až v posledním měsíci, jsme se dočkali kompletní desky, na které kromě zmíněných 7 singlů najdete i 7 dosud nevydaných tracků.
let the story begin
Než se ale posuneme k samotnému albu, pojďme si napřed připomenout něco z historie. Nicolaas Douwma, (nejen) drum & bassovému světu známý jako Sub Focus, slaví letos dvacáté výročí vydávání hudby. A téměř celou tu dobu bezesporu patří k hlavním jménům žánru. Proč? Legendární je už samotný jeho vstup na produkční scénu. Demo CD s jeho tvorbou se skrz kamaráda DJe takhle jednoho večera dostalo v klubu k Andymu C. Ten si ho poslechl a okamžitě žhavil telefonní číslo, které bylo na CD napsané, aby Nicka upsal na jeden ze svých labelů Frequency Records. Úvodní singl „Down The Drain / Hot Line“ následovaly další dva a od roku 2005 už Nick válel na hlavním labelu RAM Records. Po sérii ikonických singlů a několika výrazných remixech pro umělce jako deadmau5, The Prodigy nebo Empire Of The Sun přišla řada na debutové album. Kolekce 13 tracků, výmluvně pojmenovaná „Sub Focus“, znamenala další zlom v Nickově už tehdy úspěšné kariéře. Dosavadní syrovější zvuk nahradily futuristicky znějící taneční pecky, drum & bass se na albu střídal i s dalšími žánry jako třeba Electro nebo Dubstep. Aby toho nebylo málo, následoval ještě singl „Splash / Timewarp VIP“, kdy právě updatovaná verze původní tripletovky Timewarp obletěla drum & bassový svět. V tý době prostě nešlo jít na mejdan a neslyšet to tam padnout aspoň třikrát za večer. I tahle deska pak Nicka katapultovala do popředí zájmu mainstreamových labelů, netrvalo dlouho a jeho budoucí tvorbu zastřešil gigant Virgin EMI.
(wow i wish i could) turn back time
Druhé album „Torus“ vyšlo v roce 2013 a podařilo se mu asi to, co se od něj očekávalo. Oslovit mainstreamovější publikum mimo žánr. Drum & bassové fanoušky zrovna dvakrát nepotěšilo, protože toho na něm zůstalo poskrovnu. Z velké většiny šlo o taneční vokálovky, z nichž některým se podařilo dostat se i na česká rádia a tuzemské hudební televize – třeba „Tidal Wave“ s Alpines. Tahle věc je mimochodem dodnes druhou nejúspěšnější Sub Focusovou skladbou z hlediska počtu streamů na Spotify, překonat se mu ji podařilo až o 5 let později s populární hopsandou „Desire“, na které s ním dělal Dimension. Větší pozornost DnB komunity přitáhl jen track „Out The Blue“, který ve svých setech už dlouho před vydáním holil Andy C, jak je jeho dobrým zvykem. Zařadil ho také do tracklistu své doposud poslední kolekce mixů Nightlife 6 z roku 2013. A pak několik povedených remixů, v čele s Metrikovou verzí „Turn Back Time“ nebo „Close“ v podání Ivy Lab. Následovala série singlů, které se střídavě objevovaly na labelech Mercury, RAM Records a Virgin EMI Records. Ty moc pozornosti drum & bassové scény nepřitahovaly, kde kdo nad ním lámal hůl a i jeho vystoupení v našich končinách byla tou dobou spíš sporadická.
just hold on
Zlom nastal až se zmíněným collabem „Desire“. Ten ho katapultoval zpět mezi nejsledovanější jména žánru. Tou dobou už taky v každém jeho setu zaznívala pecka, na kterou si brousil zuby nejeden DJ i fanoušek. A právě tahle pecka dovršila jeho triumfální comeback na pozici krále tanečního drum & bassu současnosti. Řeč je samozřejmě o „Solar System“, věci, která prakticky jako přes kopírák převzala osud „Timewarp VIP“ a ještě minimálně rok od vydání se hrála na akcích až do zblbnutí. Ono se není moc čemu divit, má prostě všechno, co poctivá hitovka v rámci žánru potřebuje. Skvěle se míchá, je velmi jednoduše rozpoznatelná a zapamatovatelná, není ani moc měkká, ale ani zbytečně tvrdá. „Siren“ na druhé straně singlu, to už je jiná káva. I tahle věc si v následujících měsících užívala své místo na výslunní v selekci mnohých DJs. O pár měsíců později následovala další hitovka „Illuminate“ ve spolupráci s Wilkinsonem. Ta předznamenala společné album téhle dvojky „Portals“, které vyšlo na podzim roku 2020, zatímco byl svět zahalený do covidové mlhy. Z celého alba je jasně patrná inspirace hudbou Hanse Zimmera, bylo na poměry zmíněné dvojky celkem mírné a zjevně poslechovější, a byla z něj cítit naděje snů o lepších zítřcích. Po tomhle albu se na zoubek některým stěžejním trackům z Nickovy bohaté diskografie mrkli kolegové z branže a vznikla tak remixová kompilačka „Reworks I“. Sám Nick mezitím stihl remix pro CamelPhat & LOWES a krátce na to zvládl do drum & bassu předělat taky otravnou tucku „Do It To It“ od ACRAZE & Cherish.
it’s time…to EVOLVE
Pak, jako blesk z čistého nebe, v květnu 2022 zazněla magická slůvka „people…it’s time…“ a bylo jasno. Po roce jsme tu a máme před sebou hotové album čítající celkem 14 tracků. A důkaz o tom, že ačkoliv žánroví fajnšmekři nemohou už roky Nickovi přijít na jméno, současná drum & bassová scéna nenabízí nikoho technicky zdatnějšího s větším přesahem mimo žánrový píseček než právě Sub Focuse. EVOLVE poměrně věrně kopíruje mustr alb předešlých, ale v některých směrech jde ještě dál. S výjimkou 2 skladeb se na každé objevuje buď hostující vokalist(k)a nebo se jedná o spolupráci s dalšími producenty. I přesto tématicky album drží při sobě a dává smysl nejen jako kolekce jednotlivých singlů, ale i jako celek. Úvodní „Trip“ ve spolupráci s Metrikem dává vzpomenout na hospitaláckou klasiku z dílny Logisticse, aby se na dropu změnila ve standardní taneční nabassovanou šlapačku ve stylu aktuální produkce obou zúčastněných. V zápětí se ke slovu dostává jeden z aktuálních singlů a moje guilty pleasure posledních týdnů, hitovka „Calling For A Sign“ s výrazným vokálem Kelli-Leigh. Následuje další z čerstvých singlů, předělávka naivně pozitivní devadesátkové taneční pecky „(It’s A) Fine Day“ od Opus III, která i díky své silně nostalgické notě patří k vrcholům celého alba. V pozitivním nostalgickém duchu pak pokračuje „Vibration (One More Time)“ s vycházejícími hvězdami indie-electro-pop scény, duem AR/CO, to je ale pro změnu věc originální a zbrusu nová. Změnu nálady přináší věc v rámci Nickovy diskografie poměrně netradiční, minimalisticky znějící nabasovaný, a už několikrát zmíněný, singl „It’s Time“, které svůj hlas propůjčil Gene Farris. Řetěz dříve vydaných singlů doplňuje následovník úvodní úspěšné spolupráce s Dimensionem, rave/happy hardcore odrhovačka „Ready To Fly“. První polovinu alba dovršuje „Alarm“, trošku přísnější rollovačka ve stylu „Siren“, hlasový doprovod tentokrát patří člověku, který se Sub Focusem už roky objíždí mejdany a hostuje jeho sety – MC ID. S „Off The Ground“ se vracíme k již vydaným singlům a pokračujeme s „Waiting“, za mikrofon se vrací Kelli-Leigh a do studia s Nickem sedají Pola & Bryson. Výsledkem je příjemný roller někde mezi „Smooth“ a „Phoneline“ s wobblující basou. „I Found You“ vyšla jako poslední ochutnávka tento týden těsně před vydáním celého alba, o vokály se postarala Hayla, a je z ní jasně cítit inspirace tvorbou deadmau5e („The Veldt“) nebo Culture Shocka s Dimensionem („Love To Give“). A to už je čas vytáhnout první ne-drum&bassový kousek na albu. Celkem příjemná, trochu utahanější atmosférická breakbeatovka „Secrets“ vznikla ve spolupráci s CamelPhat, Culture Shockem a RHODES. Do drum & bassových vod se vracíme s nepříliš výraznou vokálovkou „Overcome“, kde se za mikrofonem objevuje Frances, je to však návrat chvilkový, následuje totiž další breakbeatovka „Don’t Want To Come Down“ s LOWES. Celé album uzavírá předělávka téměř 20 let staré oldschoolové vypalovačky „Turn Up The Bass“, jejíž originál měl na svědomí Jonny L (Mr L).
ready to fly
Vzato kolem a kolem, EVOLVE je rozhodně velká událost a hned několik tracků z něj má potenciál stát se moderními klasikami, stejně jako skladby z debutového alba – některé už v téhle pozici dokonce jsou. Na druhou stranu mi to nedá si nepovzdechnout nad tím, že aktuální móda prostě velí producentům chrlit singly a to nejlepší jsme tím pádem z alba slyšeli už týdny (případně měsíce) před vydáním. Jedná se rozhodně o povedený přírůstek do Nickovy diskografie. Ať si říká kdo chce co chce, psát hitovky není žádná sranda, a už vůbec není sranda vyprodukovat je tak, aby zvukově patřili k tomu nejlepšímu, co žánr nabízí. A to prostě Sub Focus umí a i po 20 letech je v tom pořád nejlepší.
